Byl zatčen oblíbený starosta Istanbulu Ekrem İmamoğlu. Jeho příznivci hovoří o „převratu“. Nemálo Turků se nyní obává přeměny kdysi sekulární republiky v monarchii. Čtyři hlasy z Německa.
Erdogan udeřil jen několik dní předtím, než měla sociálnědemokratická CHP oznámit svého prezidentského kandidáta pro volby v roce 2028. Spolu s Ekremem İmamoğluem – podle posledních průzkumů nejpopulárnějším politikem v zemi – byli postiženi i další poslanci CHP, novináři a podnikatelé. Oslabením CHP chce prezident, jak se domnívají mnozí liberální Turci německého původu, také vymazat odkaz zakladatele západně-liberálního státu Atatürka.
Pro Atatürka byla emancipace tureckých žen prvořadá, a právě pro ně byla transformace Turecka ze sekulární a západně orientované republiky v republiku ovládanou despotismem s prudce rostoucím počtem vražd žen velmi závažná. Právě proto to byly často právě aktivistky za práva žen, které v Turecku iniciovaly demonstrace a protestovaly proti autoritářskému kurzu vlády.
Mládežničtí rebelové
V Mannheimu, kde autorka těchto řádků žije, s jeho migrantskou ekonomikou, aktivními spolky a profesně i politicky úspěšnou německo-tureckou komunitou, žijí také čtyři ženy, které by se rády vyjádřily k současnému dění v Turecku. Mannheimské Atatürkovo sdružení je událostmi v Turecku obzvláště znepokojeno. Hlásí se k Atatürkovým ideálům, jako je emancipace žen, význam vzdělání a oddělení státu a náboženství, a nabízí svým členům četné vzdělávací programy.
Dvě členky sdružení ostře odsuzují uvěznění Ekrema İmamoğlua. „Země je nyní o mnoho kroků dál od demokracie a spravedlnosti,“ začíná 49letá Nil Cikik-Merz. Rodačka z Mannheimu a dcera tzv. gastarbeiterů je již řadu let aktivní členkou Atatürkova sdružení, angažuje se v regionálních divadelních souborech a je také učitelkou na základní škole. Mnoho členů sdružení smýšlí podobně jako ona, říká Cikik-Merz. „Od čeho chtějí odvést pozornost a čeho se bojí?“ ptají se sami sebe.
Podle Cikik-Merz a dalších členek sdružení je jasné, že demokracie v Turecku je na pokraji zhroucení. Cílem je zastrašit kritické občany a zabránit jejich politické angažovanosti. „Mládež se bouří, ženy se staví za svá práva a kemalisté požadují demokracii a spravedlnost,“ pokračuje. Angažovaná učitelka základní školy by si přála, aby se mannheimští němečtí Turci jasně přihlásili k demokracii – a to jak v Turecku, tak v Německu.
Na cestě k autokracii
Další aktivní členkou sdružení je Esra Kunt Derikesen. Vystudovaná chemická inženýrka pracuje a žije v Německu od roku 2012 a patří ke generaci tzv. brain drain Turků, tj. vysoce kvalifikovaných Turků, kteří opustili zemi v důsledku sílících represí. „Není to jen útok na İmamoğlua, je to útok na všechny liberály, ženy a demokraty v zemi,“ říká. „Od nynějška se to může týkat kohokoli z nás. Každého, kdo se odváží kritizovat Erdoğana nebo vládu,“ domnívá se. Apeluje jak na německé Turky v Mannheimu, tak na obyvatele Turecka: „Každý, kdo chce v Turecku demokracii, se musí nyní postavit a podpořit İmamoğlua – kvůli budoucnosti země, ale také pro svou vlastní budoucnosti a budoucnosti našich dětí.“
İmamoğluovo zatčení znepokojuje také Sengül Engelhorn, manželku podnikatele a známou regionální političku CDU. Dcera liberálních východoanatolských přistěhovalců kriticky sleduje vývoj v Turecku v posledních desetiletích a zatčení istanbulského starosty považuje za projev stále despotičtějších tendencí prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana. „Zatímco v Evropě jsou volby považovány za vyjádření vůle lidu, v Turecku jsou stále více manipulovány soudnictvím a státní represí,“ říká.
Podle ní tímto vývojem trpí zejména práva žen. V Turecku se za Erdoğanovy vlády zvýšil počet vražd žen. V tureckých médiích se téměř denně objevují zprávy o bestiálních vraždách žen. „Evropa nesmí mlčet, když země na cestě k autokracii pošlapává základní lidská práva,“ pokračuje.
Sengül Engelhorn zastupuje od roku 2024 CDU v městské radě Mannheimu a v zemských volbách v roce 2026 kandiduje za jižní Mannheim. Devětačtyřicetiletá komunální političku rovněž znepokojuje Erdoğanova prodloužená ruka v Mannheimu. Podle ní i zde sílí tlak na ženy tureckého původu, aby se oblékaly a chovaly způsobem, který „odpovídá náboženství“. „Mannheim je město rozmanitosti a svobody,“ říká. Tyto hodnoty je podle ní třeba bránit nejen v Turecku, ale také u německých Turků v Mannheimu.
Nebezpečí autoritářského režimu
„Potlačení největší zbývající opoziční strany a uvěznění Ekrema İmamoğlua jasně znamená úplné zrušení svobody projevu,“ začíná Nihal Sariyildiz z Mannheimu. Je známou tváří mannheimské AfD a členkou poradního sboru strany v okrese Rheinau. Jako dcery z kemalistické rodiny se jí obzvlášť dotýká způsob, jakým je nyní CHP, založená Atatürkem, systematicky umlčována. A to i přesto, že v minulosti měla často vládní odpovědnost.
„Turecku hrozí nebezpečí autoritářského režimu,“ pokračuje. Podle Sariyildiz zatčení populárního istanbulského starosty znamená, že miliony tureckých voličů jsou okradeny o své hlasy. To má jen málo společného se západním chápáním demokracie nebo respektem k vůli vlastního lidu. Je přesvědčená, že by si to měli uvědomit i německy mluvící Turci žijící v Mannheimu. Sariyildiz na ně důrazně apeluje: „Nevměšujte se do voleb v Turecku. Ovlivňujete životy tamních občanů, přestože sami nést následky nemusíte.“
Ilgin Seren Evisen je novinářka na volné noze, která píše o politickém vývoji v Turecku a na Blízkém východě a o aktuálním dění v Německu.
Úvodní foto: Portrét Atatürka, vojáka a ženy zahalené do turecké vlajky, Kitaphane-Yi Süd, zdroj článku: Cicero, autor: Ilgin Seren Evisen, překlad: Bohumil Řeřicha
https://www.cicero.de/aussenpolitik/istanbuler-burgermeister-verhaftet-es-kann-ab-sofort-jeden-von-uns-treffen
Nezávislý internetový magazín se zaměřením na geopolitiku, kulturu, sociální oblasti a technologie. Jsme ve virtuálním éteru od září 2015. Spolupracujeme s nezávislými korespondenty z území Evropy, Asie a Severní Ameriky. Zajímá nás vše nové.