Bernd Lange, předseda obchodního výboru Evropského parlamentu, o Trumpových clech, reakci Evropy a nové éře globální ekonomiky.
Pane Lange, mnozí pozorovatelé v posledních dnech hovoří o začátku „obchodní války“. Čeho chce americký prezident Trump svými drastickými cly dosáhnout?
To, co dnes řešíme, není běžný obchodní spor, ale geopoliticky motivovaná ofenzíva. Donald Trump nepoužívá cla jako dočasný nástroj regulace trhu, ale jako prostředek mocenské politiky. Jeho cílem je systematicky podkopávat ekonomickou konkurenceschopnost Evropy – v rámci jeho politiky America First. Tato opatření jsou promyšlená, široce založená a vysoce politizovaná.
Když americký prezident nazve den vyhlášení cel Dnem osvobození, je to rétorické vyhlášení války. Nazývám ho „dnem svévole“, protože se zde praktikuje ekonomické zastrašování – nikoli v rámci spravedlivého systému založeného na pravidlech, ale ve stylu panské zvůle. Evropa to musí brát velmi vážně. Skutečnost, že cla byla obratem opět pozastavena na 90 dní, na tom nic nemění.
Co nejvíce zasahuje Evropu a zejména německý exportní průmysl? Která odvětví se nyní musí obávat ztráty pracovních míst?
Rozsah cel je bezprecedentní. Desetiprocentní dodatečná cla se v současnosti vztahují na téměř veškeré evropské zboží. Do 90 dnů by se mohla zdvojnásobit na 20 procent. Zároveň máme 25procentní cla na ocel, hliník a deriváty a také velmi vysoká cla na automobily a automobilové díly. Prezident Trump rovněž oznámil, že by mohla být zavedena další cla na polovodiče a farmaceutické výrobky. Jak vidíte, tato cla se týkají všech klíčových odvětví evropské ekonomiky. Pro Německo, jehož prosperita je založena na mezinárodní konkurenceschopnosti, se jedná o přímý útok na jeho průmyslovou páteř.
Důsledky nejsou abstraktní. Pokud se například na evropské elektromobily bude vztahovat 25procentní clo, přijde středně velký dodavatel z regionu Sauerland o svého amerického zákazníka. Pokud chemické suroviny z Evropy přestanou být konkurenceschopné, budou ohroženy celé hodnotové řetězce. V případě pochybností to znamená přemístění výroby, zastavení investic – a ano, dokonce i ztrátu pracovních míst. Zvláště perfidní je, že opatření USA nejsou namířena pouze proti velkým korporacím, ale dotýkají se i středně velkých společností, které nemají žádné možnosti diverzifikace. O to důležitější je, abychom jako Evropská unie i nadále reagovali jednotně a poskytovali spolehlivou ochranu.
Jaká bude reakce Evropské unie? Jaká protiopatření Evropská komise v současné době připravuje?
Evropská unie je připravena – a to nejen od včerejška. V posledních letech vytvořila Evropská komise rozsáhlé krizové nástroje, jako je například nástroj proti nátlaku, který jí umožňuje reagovat konkrétně na hospodářský nátlak ze strany třetích zemí. Tento nástroj je nyní připraven k použití.
Nechceme žádnou zbytečnou eskalaci, ale nesmíme ani ukázat žádnou slabost.
Současně ředitelství EU pro obchod provádí podrobné analýzy dopadů na jednotlivá odvětví. Na jejich základě můžeme přijímat cílená protiopatření – například sankční cla na americké výrobky s velkým politickým nebo ekonomickým významem. Nejde o odvetná opatření pro odvetná opatření, ale o přiměřenost a účinnost. Nechceme žádnou zbytečnou eskalaci, ale nesmíme ani projevit žádnou slabost. Domnívám se také, že v současném kontextu musíme důrazně pokračovat v diskusi o otevřené strategické autonomii. Nestačí jen krátkodobě přijmout opatření proti clům. Musíme přijmout strukturální opatření, která zajistí, že v budoucnu budeme v kritických oblastech – energetika, suroviny, digitalizace – méně zranitelní.
Jaké jsou další možnosti opatření na evropské straně? Co to znamená pro obchod s dalšími regiony, jako je Čína nebo Asie jako celek?
V Evropě zároveň roste povědomí, že obchodní vztahy nesmí být vedeny naivně. Čína je důležitým ekonomickým partnerem, ale také systémovým konkurentem. Zde je třeba jasně rozlišovat mezi spoluprací a vymezením. Musíme být schopni chránit zájmy evropských společností ještě lépe – zejména na trzích, kde neexistují rovné podmínky. Další důležitou oblastí je budování mezinárodních koalic. USA se izolují svou celní politikou. Evropa na druhé straně může rozvíjet společné standardy a udržitelné hospodářské vztahy se zeměmi globálního Jihu, se státy ASEAN nebo s latinskoamerickými demokraciemi. To je geopolitická výhoda, kterou musíme využít
Ústředním prvkem naší strategie je diverzifikace. V posledních letech uzavřela EU novou generaci obchodních dohod: s Kanadou (CETA), Japonskem (JEFTA), Vietnamem, Novým Zélandem a snad brzy také s Mercosurem. Tyto dohody nám pomáhají zajistit odbytové trhy, posílit strategická partnerství a snížit naši závislost na Spojených státech.
V Evropě zároveň roste povědomí o tom, že obchodní vztahy nelze vést naivně. Čína je důležitým hospodářským partnerem, ale také systémovým konkurentem. Zde je třeba jasně rozlišovat mezi spoluprací a vymezením. Musíme být schopni ještě lépe chránit zájmy evropských podniků – zejména na trzích, kde neexistují rovné podmínky. Další důležitou oblastí je vytváření mezinárodních koalic. USA se svou celní politikou dostávají do izolace. Evropa naproti tomu může rozvíjet společné standardy a udržitelné hospodářské vztahy se zeměmi globálního Jihu, se státy ASEAN nebo latinskoamerickými demokraciemi. To je geopolitická výhoda, kterou musíme využít.
A jaké jsou naše střednědobé vyhlídky? Jsme silně závislí na USA, nebo bychom z této krize mohli vyjít ještě silnější?
Krize jsou vždy výzvou k probuzení. Transatlantické partnerství je důležité, má historickou hloubku a strategický význam – ale nikdy nesmí být jednosměrné. Pokud USA jednají jednostranně, Evropa musí reagovat rovnocenně. Dobrou zprávou je, že jsme v posledních letech již podnikli mnoho kroků k posílení naší odolnosti – v energetice, v digitalizaci, v dodavatelských řetězcích. Nyní musíme v této cestě důsledně pokračovat.
Ve střednědobém horizontu naše příležitost spočívá v tom, že ukážeme, že Evropa může věci nejen regulovat, ale také utvářet.
Ve střednědobém horizontu naše příležitost spočívá v tom, že ukážeme, že Evropa může věci nejen regulovat, ale také utvářet. Soudržná průmyslová politika spojená s obchodní politikou založenou na hodnotách může Evropě zajistit pozici na globální úrovni – nikoli jako mladšího partnera, ale jako nezávislého hráče. Kromě toho se evropské hodnoty – demokracie, právní stát, udržitelnost – stále více stávají lokalizační výhodou. Společnosti po celém světě hledají spolehlivé partnery. Pokud se nám podaří spojit transparentnost, bezpečnost a inovační sílu, může Evropa z této debaty vyjít ještě silnější.
Závěrem: Dojde k úplnému přerušení transatlantických vztahů?
Doufám, že ne. Nesmíme však zavírat oči před skutečností, že vstupujeme do nové éry globální ekonomiky. Spolehlivost tradičních partnerů se hroutí a geopolitické mocenské změny jsou realitou. Musíme být připraveni na to, že střety zájmů narůstají – nejen s USA, ale také s Čínou, Indií a dalšími nově se rozvíjejícími hráči.
Nicméně společnosti v USA a Evropě stále sdílejí mnoho základních hodnot. Je na nás, abychom tento základ zachovali. Toho lze dosáhnout pouze dialogem, ale také neústupností. Jsme připraveni k dialogu, ale nenecháme se zastrašit. Evropská unie je dnes hospodářsky, politicky a institucionálně silnější než kdykoli předtím. Nyní jde o to, abychom tuto sílu ukázali – obezřetně, ale rozhodně.
Bernd Lange je poslancem Evropského parlamentu od roku 2009. Je předsedou Výboru pro mezinárodní obchod, vedoucím Konference předsedů výborů a zpravodajem pro obchodní vztahy mezi EU a USA.
Úvodní foto: Prezident Trump podepisuje nařízení o celních plánech administrativy, Daniel Torok, zdroj článku: IPG Journal, autor: Bernd Lange, překlad: Bohumil Řeřicha
Nezávislý internetový magazín se zaměřením na geopolitiku, kulturu, sociální oblasti a technologie. Jsme ve virtuálním éteru od září 2015. Spolupracujeme s nezávislými korespondenty z území Evropy, Asie a Severní Ameriky. Zajímá nás vše nové.