Čína napíná svaly

Demonstrací své vojenské síly chce Čína svým sousedům připomenout, že je v regionu stále velmocí. Je to signál pro Tichomořskou alianci vedenou USA. Divadlo má však ještě jeden důvod: peníze.

O uplynulém víkendu došlo k bezprecedentní vojenské aktivitě v Jihočínském moři. Čínské námořnictvo poprvé v historii nasadilo tři letadlové lodě najednou a na stejném místě. Kromě Spojených států, Austrálie, Japonska a Filipín se námořního cvičení ve filipínské výlučné ekonomické zóně poprvé zúčastnil také Nový Zéland. V posledních měsících Čína výrazně rozšířila svá vojenská cvičení a související aktivity – někdy sama, jindy společně s Ruskem.

Byť předvádění nově vyvinutých zbraní není nic neobvyklého, Čína je obvykle předvádí v rámci mírových leteckých nebo námořních přehlídek. To se však začíná měnit. Koncem srpna například čínský pozorovací letoun Y-9 poprvé narušil japonský vzdušný prostor, zatímco čínské lodě pluly ke sporným ostrovům Senkaku/Diaoyu.

V létě byl rovněž zaznamenán rekordní počet čínských námořních plavidel a letadel v blízkosti Tchaj-wanu. Stále častěji dochází k rutinním vpádům Číny do zóny protivzdušné obrany ostrova v těsné blízkosti Tchaj-wanu. Stále častěji dochází také k násilným střetům s filipínským námořnictvem v blízkosti sporných námořních oblastí v Jihočínském moři, což obě země přimělo ke zvýšení jejich přítomnosti v oblasti.

Demonstrace stability a moci

Čína chce touto demonstrací síly svým sousedům připomenout, že je v regionu stále mocností, se kterou stojí za to se spojit. Pro Peking je to o to naléhavější, že Tichomořská aliance pod vedením USA posiluje svou obrannou spolupráci. Existuje však ještě jeden důvod, proč Peking napíná své vojenské svaly právě nyní: peníze.

Přestože obchodní jednání mezi USA a Čínou pokračují, oběma zemím se zatím nepodařilo dosáhnout dohody. Američtí investoři stojí v čele neustálého odlivu zahraničního kapitálu z Číny. Kromě toho právě vstoupilo v platnost nové kolo amerických cel na čínské zboží v celkové výši 18 miliard dolarů.

Mezi dotčené položky patří elektromobily, baterie pro elektromobily a solární panely, čímž se Čína ještě více vzdálila od toho, čeho chtěla v rámci jednání dosáhnout. (Samostatná cla na elektromobily uvalená Evropskou unií by mohla vstoupit v platnost koncem října). V důsledku toho se Peking začal vzdávat naděje, že by jeho ekonomiku mohly podpořit přímé západní investice. Vojenská cvičení proto mají demonstrovat stabilitu a sílu, zatímco Peking musí řešit své vlastní ekonomické problémy.

Chování Číny v Jihočínském moři

Není náhodou, že v době těchto námořních incidentů Peking zvažoval rozhodnutí, které by zásadně změnilo způsob, jakým řídí svou ekonomiku: měla by být stimulační opatření zaváděna pomalu a jejich dopad by měl být testován postupně, nebo by měl být zaveden agresivní, koordinovaný balíček najednou?

Ještě před měsícem to vypadalo, že většina čínských ekonomů a členů politbyra se shoduje na tom, že správnou cestou je začít v malém. Koneckonců, tento přístup vláda upřednostňovala po celá léta. Před týdnem však guvernér Čínské lidové banky Pan Gong-šeng představil nový balíček rozsáhlých podpůrných opatření včetně snížení sazby hypoték na stávající úvěry a sazby povinných minimálních rezerv, a také nové nástroje na podporu akciového trhu. Po těchto opatřeních následovalo nečekané oznámení, že vláda plánuje jednorázové výplaty peněz lidem žijícím v chudobě – sociální program, který byl před necelým rokem považován za neúčinný.

Jednoduše řečeno, Peking dospěl k závěru, že neustálý pokles cen nemovitostí, platební neschopnost developerů, slabou důvěru spotřebitelů, závislost nadprodukce na zahraničních trzích a vysokou nezaměstnanost mladých lidí nelze potlačit, a to ani pomalu a jemně. Peking si proto uvědomil, že se při řešení svých hospodářských problémů musí spolehnout sám na sebe, a nikoli na přímé zahraniční investice ze Západu. A to znamená, že se již nemusí „slušně chovat v Jihočínském moři.

V nejvyšší pohotovosti

Je pochopitelné, že vojenské aktivity Číny přivedly USA a jejich tichomořské spojence do stavu nejvyšší pohotovosti. Opakující se koordinace s Ruskem jejich obavy jen zvýšila. Během Ocean 2024, společného námořního cvičení v Tichomoří a Arktidě, jakož i ve Středozemním, Kaspickém a Baltském moři, byla ruská letadla spatřena, jak vstupují do identifikační zóny protivzdušné obrany Aljašky, což zdůraznilo riziko čínsko-ruského spojenectví.

Takové spojenectví má do jisté míry smysl. Rusko se nachází uprostřed vleklé vojenské kampaně, která vedla k mezinárodním sankcím vůči zemi, a Čína potřebuje najít způsob, jak reorganizovat své hospodářství. Obě země chtějí přesunout globální pozornost od svých slabých stránek ke stránkám silným, a co je důležitější, udržet si svůj regionální vliv.

Vážná komplikace

Důležitou silnou stránkou Číny a Ruska jsou jejich ozbrojené síly, které byly v relativně krátké době modernizovány. Není proto překvapivé, že jejich spolupráce v oblasti technologií, zejména vojenských, je stálá a intenzivní. Společnými vojenskými demonstracemi mohou obě země ukázat, že jsou schopny udržet si své postavení a že jsou schopny, pokud budou chtít, zahájit boj.

Vojenské schopnosti Číny však mají některé závažné nedostatky. Podle nedávné americké zprávy se letos v létě potopila v doku rozestavěná čínská útočná ponorka s jaderným pohonem, což je pro námořnictvo velký neúspěch a známka toho, že čínský vojenský program sice vzkvétá, ale možná obětuje kvalitu ve prospěch rychlosti.

Nicméně Čína bude pravděpodobně pokračovat ve vztazích s Ruskem založených na obraně, a to i s rizikem konfliktu se svými regionálními spojenci. Začátkem tohoto týdne Vietnam kritizoval útok čínských pořádkových sil na vietnamské rybáře poblíž sporného ostrova, zatímco Malajsie navzdory novému vojenskému postoji Pekingu zvýšila své vrty ve sporné oblasti v Jihočínském moři. Tyto incidenty ukazují, že Čína možná dosahuje opaku toho, co chce: být obávaným hráčem v asijsko-pacifickém regionu. Její ekonomické problémy a nedostatky v armádě zemi zjevně poškozují.

Victoria Laura Herczegh, která hovoří plynně mandarínsky, španělsky, francouzsky a anglicky, je analytičkou Geopolitical Futures a doktorandkou v oboru mezinárodních vztahů a politologie na Korvínově univerzitě v Budapešti.

Úvodní foto: Defilé čínské čestné stráže, Staff Sgt. D. Myles Cullen (USAF), zdroj článku: Cicero, autor: Victoria Laura Herczegh, překlad: Bohumil Řeřicha