Co znamená Trumpovo volební vítězství pro Rusko

Moskva na Ukrajině postupuje. V Kremlu je však ve skutečnosti jen málo důvodů k optimismu.

V posledních měsících se zdá, že ruský prezident Vladimir Putin má štěstí. Podpora Západu Ukrajině postupně slábne a přímá jednání s Ruskem už zřejmě nejsou nemožná. Kromě toho v západní politice v návaznosti na vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách plynule pokračuje posun doprava. Zdá se, že Moskva je na pokraji dosažení toho, co chce. To je však zavádějící: situace Ruska je ve skutečnosti mnohem složitější, než se zdá. Ve skutečnosti je v Kremlu jen málo důvodů k optimismu.

Po téměř třech letech války na Ukrajině málokdo zpochybňuje, že Rusko má v současné době na válečném poli navrch. Ruská vojska postupují neustále vpřed. Nejenže mají více zbraní a vojáků, ale také dostávají Kyjev pod tlak svými útoky na kritickou infrastrukturu. Šance na obnovení ukrajinské protiofenzívy se zdají být minimální. A v Rusku nejsou žádné známky politické krize. Jednoduše řečeno: Putin má situaci pod kontrolou.

Problémem pro Putina je, že žádný západní vůdce – včetně Trumpa – nemá v hlavě plán na ukončení války, který by byl pro ruského vůdce alespoň trochu přijatelný.

Mnozí očekávají, že Trumpovo volební vítězství povede k obnovení kontaktů na vysoké úrovni mezi Washingtonem a Moskvou. Předpokládá se také, že USA sníží svou podporu Ukrajině a že dojde k rozkolu v rámci NATO. Nic z toho však nemusí nutně znamenat vítězství Kremlu. Problém pro Putina spočívá v tom, že žádný západní lídr – včetně Trumpa – nemá v hlavě plán na ukončení války, který by byl pro ruského vůdce alespoň vzdáleně přijatelný. Žádné z navrhovaných řešení se ani nepřibližuje ruským požadavkům, aby NATO nikdy nepřijalo Ukrajinu nebo aby byla v Kyjevě nastolena proruská vláda.

Přestože existuje několik cest, kterými by se Putin pro dosažení těchto cílů mohl vydat, žádná z nich se nezdá být zvlášť slibná. První z nich je samozřejmě vojenská cesta. Přední odborníci se však shodují na tom, že ačkoli se Rusku v poslední době daří postupovat vpřed, nemá dostatek vojáků a techniky na to, aby obsadilo ukrajinská města. Jediné, co Rusko může udělat, je podle nich pomalu posouvat frontu na západ a utrpět při tom velké ztráty.

Druhou možností by byla kapitulace Kyjeva. Jinými slovy by šlo o nahrazení Volodymyra Zelenského šéfem vlády s pochybnou legitimitou, který by byl připraven předat zemi Putinovi na stříbrném podnose. Taková úplná kapitulace by zahrnovala nejen příměří, ale také uznání všech ruských požadavků včetně neutrality Ukrajiny, drastického snížení velikosti ukrajinské armády, změny ústavy, která by poskytovala výhody proruským skupinám a samozřejmě vzdání se území.

Moskva se snaží přesvědčit Ukrajince i Západ ke „zbavení se“ Zelenského.

Moskva se ve skutečnosti snaží přesvědčit Ukrajince i Západ, aby se Zelenského „zbavili“ a dosadili do čela vlády někoho povolnějšího. Navzdory všem problémům, kterým vláda v Kyjevě čelí, však nic nenasvědčuje tomu, že by v tomto směru došlo k nějakému znatelnému posunu. A pravděpodobnost, že se politická situace v Kyjevě změní tak, že se bude vážně uvažovat o ruských požadavcích, se zdá být velmi malá.

Třetí možností jsou velké politické změny na Západě, které povedou k tomu, že západní vlády budou tlačit na Ukrajinu, aby vytvořila vládu přijatelnou pro Moskvu. Mnozí se domnívají, že právě na tento scénář nyní Kreml sází. Pokud si však poslechnete, co západní vlády – včetně Trumpa – nyní o Ukrajině říkají, je zřejmé, že o změně vlády v Kyjevě se nikdo ani nezmiňuje. Dokonce i ti, kteří jsou pro jednání, si nepřejí ani kapitulaci Ukrajiny, ani loutkovou vládu v Kyjevě.

Kreml již nějakou dobu připravuje ruské obyvatelstvo na závěrečný nápor na Ukrajinu s cílem dosáhnout strategického průlomu vedoucího k jednání o její kapitulaci. Pokud k tomu brzy nedojde, bude Rusko nuceno dále mobilizovat se všemi politickými riziky, která z toho vyplývají, a usilovat o zásadní eskalaci na válečném poli. Ruské úřady opakovaně zvýšily náborové bonusy, aby přilákaly nové vojáky, ale nedostatek rekrutů se prohlubuje. Vzhledem ke značným ztrátám na mužích a vybavení již začíná být pro Rusko obtížné udržet současné tempo postupu na Ukrajině.

Trumpovo zvolení staví Kreml do obtížné situace.

To vše znamená, že Trumpovo zvolení staví Kreml do obtížné situace. Jak již řekl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov, ruští představitelé budou bedlivě sledovat, co nově zvolený prezident udělá. Budou čekat na Trumpovy první kroky, aby zjistili, zda řeči o „příznivé příležitosti“ k něčemu povedou.

Teoreticky by tento vyčkávací přístup mohl znamenat, že se Rusko zdrží další eskalace. Kreml by dokonce mohl zmírnit tlak na Kyjev, aby vyslal signál, že je otevřený novým myšlenkám. V ruské politice je však také mnoho lidí, kteří se domnívají, že čekání na Trumpovy kroky je ztrátou času. Domnívají se, že Rusko by nemělo ohrožovat svou současnou převahu ve válce kvůli planým slibům o jednání s Washingtonem. Protože podle jejich logiky zastánci tvrdé linie v americkém politickém establishmentu z nich stejně vždy vyjdou jako vítězové.

V konečném důsledku závisí ruská strategie vítězství – stejně jako ukrajinská – na procesech, nad nimiž nemá kontrolu. Rusko proto váhá mezi možností příměří a další vojenskou eskalací. Každý chybný krok Moskvy s sebou nese obrovská rizika, jako je nutnost opětovné mobilizace, nutnost uchýlit se k radikálnějším opatřením, aby si udržela kontrolu doma, nebo dokonce přímá konfrontace s vojáky NATO. Navzdory současnému zmatení z Trumpova volebního vítězství musí Západ při rozhodování o budoucnosti Ukrajiny stále hrát rozhodující roli.

Taťjana Stanovaja je vedoucí pracovnicí Carnegie Russia Eurasia Centre. Je také zakladatelkou politicko-analytické společnosti „R.Politik. Reality ruské politiky“ a členkou Francouzsko-ruské obchodní komory.

Úvodní foto: Zničené domy v obci Rivne (Pokrovský okres Doněcké oblasti) po ruském raketovém útoku, Státní záchranná služba Ukrajiny, zdroj článku: IPG-Journal, autor: Tatiana Stanovaja, překlad: Bohumil Řeřicha