Trump chce přinutit Putina, aby vyjednával s Ukrajinou – v případě potřeby novými sankcemi. Ale možná ani nejsou potřeba. Odborníci analyzují vztah mezi dvěma mocnými lidmi.
Když se Donald Trump stal poprvé prezidentem USA, Duma zasedala v ruské metropoli Moskvě. Ruští poslanci vstali ze svých míst a jásali. Z jejich pohledu to nemohlo dopadnout lépe. Tak tomu bylo v roce 2017.
V lednu 2025 jsou blahopřání Vladimira Putina Trumpovi diplomaticky střízlivé. Jeho první funkční období nesplnilo očekávání Moskvy, například proti Rusku byly uvaleny nové americké sankce.
Nyní ruský prezident alespoň signalizuje ochotu mluvit o ukončení války proti Ukrajině.
Na druhou stranu se zdá, že Trump o těchto slovech pochybuje. Ve volební kampani ještě Republikán oznámil, že válku ukončí do 24 hodin. Nyní vyhrožuje, že Putin zničí Rusko, pokud nebude vyjednávat a vyhlašuje v tomto případě další sankce.
“Existuje rozšířený předpoklad, že Putin a Trump mají dobrý osobní vztah, ale není to tak úplně pravda,” řekl Tagesspiegel politolog Alexander Gabuev z think-tanku Carnegie Center.
Vzájemné lichotky
Výrazně více času trávil šéf Kremlu například s bývalým americkým prezidentem Georgem W. Bushem. Gabuev s odkazem na Trumpa a Putina dodává: “Jejich vzájemné znalosti jsou dost povrchní.”
Trump má určitý respekt k autokratům, jako je Putin, kteří nejsou vázáni právním státem. Putin zase pochválil Trumpa za jeho údajně mužné chování během volební kampaně a po pokusu o atentát v Pensylvánii v červenci 2024, říká Gabuev.
Alexander Gabuev je ředitelem think-tanku Carnegie Russia Eurasia Center v Berlíně.Zdůrazňuje však také: “To, že se navzájem zasypávají lichotkami, neznamená, že mají vztah, který lze využít v procesu vyjednávání.” A: “Trump nechce vypadat jako slaboch.” Jeho první funkční období ukázalo, že svým oponentům nic nedaruje.“
Kreml je proto k Trumpovi velmi opatrný. V Moskvě jako všude panuje nejistota, protože není jasné, jaké Trumpovy výroky jsou pouhou rétorikou – a co je vlastně třeba brát vážně.
Moskva vkládá naděje do Trumpa
Podle většiny expertů je Rusko v současnosti vojensky v ofenzivě. Ale: „Putin potřebuje Trumpa, aby našel cestu ze slepé uličky, do které se vmanévroval,“ věří ruský expert Alexej Tichomirov.
“Ačkoli Rusko v současné době oznamuje vojenské úspěchy, na obzoru se rýsuje řada problémů: rostoucí inflace, kolaps rublu, do očí bijící demografická krize a rostoucí únava z války.”
Alexej Tichomirov je historik na univerzitě v Bielefeldu se zaměřením na ruské a sovětské dějiny. Kdysi obrovský státní investiční fond se stovkami miliard měnových rezerv z exportu ropy a plynu byl ze dvou třetin vyčerpán a do konce roku 2025 bude pravděpodobně prázdný. Hospodářský růst je dosahován výhradně zbrojením a v první linii doslova hoří plameny. Rusko to neposouvá dopředu.
Navzdory Trumpovým prohlášením budou jednání pravděpodobně obtížná. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov jako výchozí bod opakovaně požadoval, aby situace na frontách byla prozatím nejen zmrazena, ale aby byla uznána jako neměnná.
Putin doufá ve svůj ‚Jaltský‘ okamžik, jako na konci druhé světové války. Alexej Tichomirov, historik na univerzitě v Bielefeldu se zaměřením na Rusko
Ale to není vše: Ukrajina by se podle představ Moskvy měla také úplně stáhnout ze čtyř ukrajinských regionů, které si Moskva nárokovala, ale ne zcela dobyla: Luhansk, Doněck, Záporoží a Cherson. Rusko je také striktně proti rozmístění mezinárodních mírových sil na budoucí linii příměří.
Do Trumpa vkládá naděje i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rychlá dohoda by však mohla být v neprospěch jeho napadené země.Ukrajinský prezident si představuje, že k tomu bude potřeba minimálně 200 000 vojáků. Jsou součástí bezpečnostních záruk, které požaduje. Ve skutečnosti by to znamenalo umístění vojáků NATO na Ukrajině.
„Putin doufá ve svůj ‚Jaltský‘ okamžik jako na konci druhé světové války,“ říká Tichomirov. V jeho vizi by jaderné mocnosti Rusko, USA a Čína měly rozdělit svět do sfér vlivu.”
Pokud chce Trump rychlou a špinavou dohodu, Putin by mu ji rozhodně ochotně poskytl. Alexander Gabuev, ředitel think-tanku Carnegie Russia Eurasia Center v Berlíně
Kreml věří podle názoru mnoha odborníků, že Trump hledá snadné řešení, jak rychle dostat ukrajinskou otázku ze své agendy. Tento kalkul by mohl vyjít, říká Tichomirov: „Veden svou snahou o globální obdiv, by Trump mohl zinscenovat dohodu jako historický triumf. Nobelova cena za mír by pro něj byla jistě lákavou vyhlídkou.“
Místo mezinárodního práva „dohoda“
Moskva zase doufá, že nebude muset být zásadně a trvale vázána mezinárodním právem. Putin chce „dohodu“ jako osobní dohodu mezi ním a Trumpem – a to pouze na jeho funkční období, vysvětluje opoziční politik Jašin ve svém vystoupení na YouTube.
Alexander Gabuev také věří, že v dlouhodobém horizontu se Putin rozhodně neodchýlí od svého strategického cíle úplné kontroly nad Ukrajinou. Pokud by došlo k příměří bez významných bezpečnostních záruk pro Ukrajinu, “pak by Rusko mělo čas se znovu vyzbrojit, přemístit se – a pak vzít Ukrajinu,” říká.
V žádném případě není jisté, že Trump bude souhlasit s Putinovými podmínkami, dodává vědec. Ale: „Pokud chce Trump rychlou a špinavou dohodu, Putin by mu ji určitě ochotně poskytl,“ říká Gabuev.
Úvodní foto: Markus Spiske, zdroj článku: Tages Spiegel, autor: Frank Herold/Hana Wagner, překlad: Bohumil Řeřicha
Nezávislý internetový magazín se zaměřením na geopolitiku, kulturu, sociální oblasti a technologie. Jsme ve virtuálním éteru od září 2015. Spolupracujeme s nezávislými korespondenty z území Evropy, Asie a Severní Ameriky. Zajímá nás vše nové.